Harley - Davidson Club Brnoest. 1963
Česky English

Historie klubu H - DC Brno

Kronika

 

Blansko H-DC Brno
Blansko 1984
Wroclaw H-DC Brno
Wroclaw 1979
Hořice 1974-1976
Hořice 1974-1976
Lublin H-DC Brno
Lublin FIN Rallye 1975

Lublin H-DC Brno
Lublin FIN Rallye 1975

Lublin H_DCBrno
Lublin FIN Rallye 1975

 Wolsztyn
Wolsztyn 1973

 Obora H-DCBrno
Obora 1973

Polsko H-DC Brno
Polsko 1978-1979

Polsko Mezilesí Polsko Mezilesí 1977

Polsko H-DC Brno
Polsko Mezilesí 1977

Prostějov H-DC Brno
Prostějov Bělecký Mlýn 1974

Prostějov H-DC Brno
Prostějov Bělecký Mlýn 1974

veteráni H-DC Brno
Veteráni Frýdek Místek 1975

Schůze H-DC Brno
Schůze s promítním

schůze H-DC BRNO
Schůze s promítáním
Lublin FIN Rallye 1975
Obora 1973

schůze H-DC BrnoSchůze s promítáním

 Veteráni Velodrom Brno Soběšice Veteráni H-DC BrnoVeteráni Velodrom Brno Soběšice 
Wolsztyn H-DC Brno
Wolsztyn 1974
Wolsztyn H-DC Brno
Wolsztyn 1974
Volsztyn H-DC Brno
Wolsztyn 1979 
Wroclav H-DC Brno
Wroclaw 1975 
Wroclaw H-DC Brno
Wroclaw 1979
 Wroclav H-DC Brno
Wroclaw 1977
Wroclaw H-DC Brno
Wroclaw 1978 
Wroclaw H-DC Brno Wroclaw 1978
Wroclav H-DC Brno
Wroclaw 1975
Blansko 1984
Blansko 1984
   
       

Václav Havel 5.10.1936 - 18.12.2011

 Napsaly o nás, úryvek z knihy " Harley my pal "

Historie založení Harley-Davidson Club Brno

historie HDCBrno Historie HDCBrno historie HDCBrno

Dopis Myšákovi.

       Tuším, že jsi neměl tu přezdívku moc rád. Tak začnu znovu:

Richarde Petře to jsi nám dělat neměl, odejít tak brzy a nečekaně! To jsi celý Ty! Možná proto cítím potřebu ten odchod nějak oddálit. Vím, už Tě nepřemluvím, jen chci říct: s Tebou končí také jedna kapitola života v Harley-Davidson clubu Brno. Kapitola, ve které jsi byl nepřehlédnutelnou zemitou osobností. Jen v kronice, za úctyhodnou dobu čtyřiačtyřiceti let mezi námi, jsi zvěčněn na čtyřiceti fotkách.

       Většinu života jsi jako já prožil na Starém Brně, v roce 1965 koupil prvího harleye, rok na to vstoupil do klubu. Tvé stroje nikdy příliš nevynikali přehnanou krásou a dílenským zpracováním, ale měl jsi je celý život hluboko v duši. Ne jako módní doplněk, nebo nástroj terapie přepracovaného, ale jako součást života. Dovedl ses zvláštním způsobem vymezit vůči uspěchané době. Kdo dnes jen tak v týdnu pěšky zajde mezi kamarády na pivo z čisté potřeby někde být, nesedět doma? Není v tom podstata lidského sdružování?  Vím, měl jsi víc času a poslední léta byl v důchodu, ale já Tě neznám jiného.

       Když ses rozhodl vyrazit na nějaký sraz nebo akci, bylo to rozhodnutí tak spontánní, že jsi mnohdy  zapomněl něco důležitého doma. Někdy i říct, že někam jedeš. Třásl ses pak na stroji zimou oblečený jen v jedíném tenkém svetru. Nebo zapomenutá rezervní duše a lepení Tvůj známý kousek. Řešil to pak president - zakladatel, když  zteřelou duši zahodil do pole s kukuřicí a nechal Tě cpát do pneumatiky nasbírané seno a trávu. Po dojezdu jsi to tvrďácky komentoval: „Jel jsem tak, že ta tráva hořela“. Tvrďák! To byla Tvá nejznámější póza. Zrovna jako pod  Pulčinskými skálami u motorestu. Odjížděli jsme mezi posledními Ty, syn Michal a já. Pro změnu Ti přetékal benzin z plovákovky karburátoru. Zvláště při startování, až se dělala benzinová loužička pod strojem. Našlapoval jsi s cigaretou v koutku úst a najednou loužička hořela plamenem. Věrný stroj chytil naštěstí jen otáčky a s odhodlaným výrazem Tě vyvezl z té šlamastiky. Jen ty plamínky na asfaltu za Tebou mávaly. Na můj nechápavý pohled Michal odpovděl: „To je dobrý už jsem si zvykl na horší věci“.

 Úsměvná je i historka z pobytu v neveselé nemocnici, kde ses musel cítit jako ve vězení. Donesené pivo sis hned na chodbě otvíral o futra nejbližších dveří, bez ohledu na to kam vedou. Překvapená sestra v místnosti spustila co že tam děláš. S pěnícím lahváčem v ruce  jsi nevrle oznámil, že to tam  chceš přece „vyčórovat“. Pak ses ještě nechal odvézt, tak jak jsi byl v županu, na výstaviště na veteránskou burzu. .

       Asi to s Tebou nebylo vždy úplně jednoduché, ale o tom já naštěstí moc nevím. A taky nevěřím, že kdo vzpomíná je mrtev. Zde platí, že vzpomínkami na Tebe, dobrého kamaráda jsi stále mezi námi! 

Laďa K.

(pozn. „čórovat“ = v brněn. hantecu krást)

parte

 

Odešel harleyák a Starobrňák.

Když zemře kamarád vašeho věku mimo jiné vzpomínáte jak dlouho jste se vlastně znali. S Lojzou to bylo téměř padesát let. Vyrůstali jsme spolu v nejobyčejnější části Starého Brna. Chodili do stejné školy, jako kluci řádili na stejných ulicích. Znali se naše rodiny. I učňovská léta jsme prožili na společné škole.

Náhoda to zařídila, že jsme se oba zhlídli ve značce H-D. V nepřejícných sedmdesátých letech se dokonce v naší staré čtvrti sešlo sedm fandů do harleyů a jako aktivní jádro Harley klubu Brno jsme spolu prožili nejhezčí léta motorkářského života. Lojza, pokud byl pojízdný (nebyla to tehdy samozřejmost) nevynechal žádnou akci, těšil se na ni, žil tím. Nezkazil žádnlou srandu, dobry kamarád byl se všemi. Jako kluk měl své sny o novém motocyklu, vlastní garáží o malém domku o rodině. Něco málo se mu splnilo. Snil dlouho, mládí ustupovalo, ubývalo elánu. Zhoršilo se zdraví a s neúprosným verdiktem navždy vstopilo mezi jeho plány a skutečnost. 

Vím, sny jsou od toho, aby byly splněny jen z části, protože pak bychom dále nesnili a možná se neměli nač těšit. Škoda jen, že Lojza těch splněných snů neměl víc. Přál bych mu to! 

Díky všem za projevenou účast při rozloučení s ním.

P.S. Není to bohužel poslední smutná zpráva z okruhu nám známých lidí. Martin Horáček nedávno zvolený prezident Harley Davidson klubu Praha ve svých 35 letech onemocněl zatím nevyléčitelnou nádorovou chorobou. Otevřenou výpověď o svém stavu uvádí v posledním 36. čísle týdeníku Respekt.

Laďa Kolegar.

 

Historie Harley Davidson

hd

zamyšlení  

kronika

historie

                     

 

Kronika

1.původní vlajka

Fotogalerie historická                       

Galerie prezidentů

 

 

 

 

Prezidenti H-DC Brno

  

prezidenti

prezidenti

Bývalí prezidenti 

zpět nahoru

 

FH-DCE SUPER RALLY ukázka znaků

Kronika